1. my 1. vy
2. nás 2. vás
3. nám 3. vám
4. nás 4. vám
6. (o) nás 6. (o) vás
7. námi 7. vámi

vrtěl sebou, trhal sebou, škubal sebou,...

pád tvar zájmena TY příklad ve větě
1. TY Ty čteš.
2. TEBE / TĚ Nečtu bez tebe.
3. TOBĚ/ TI Koupil ti knihu.
4. TEBE / TĚ Viděl tě číst.
6. TOBĚ Ta kniha je o tobě.
7. TEBOU Četla s tebou.

Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.

Zájmena jsou slova, která zastupují za (podstatná či přídavná) jména nebo na ně ukazují.

Přídavná jména mohou být zpodstatnělá (ve větě mají funkci podstatných jmen)

Přídavná jména zakončená -icí a -ící

V češtině se vyskytuje malá skupina nesklonných přídavných jmen.

Ve stupňování rozlišujeme 3 stupně: